Možná se ptáte proč věštec? Skoro až titul investorský věštec z Omahy, jak se americkému multimiliardáři Warrenu Buffetovi říká, si zaslouží zcela právem. Za svých 78 let života dokázal vydělat úctyhodných až dechberoucích 62 miliard dolarů. Jistě, Bill Gates vlastnil v roce 1999 téměř 90 miliard dolarů, pak ale doslova „spadl“ na 60 mld. dolarů v roce 2000. Ale tento článek není o Billu Gatesovi nýbrž o jeho příteli Warrenu Buffetovi.
Warren Buffet se narodil v roce 1930 v Omaze, americkém státě Nebraska. Skutečnost, že v roce 2007 byl jeho majetek ohodnocen na 49 mld. dolarů a v roce 2008 na 62 mld. dolarů jej dělá nejlépe vydělávajícím investorovi všech dob! Sice na Johna D. Rockefellera nedosahoval doposud žádný známy magnát, investor či podnikatel, ale o něm až příště. Být v něčem lepší, než Bill Gates, to už chce mít pořádnou výdrž a schopnosti věštce – mluvíme li o obchodu – ale to Warren Buffet je, tedy věštcem. Za svých 72 „investorských a podnikatelských let“ dokázal nahromadit jmění ve výši 62 miliard dolarů, jak uvádí magazín Forbes.
Dítě jako obchodník…
Warrenův otec Howard byl dlouhá léta burzovním makléřem a když mladého Warren vzal jednou do svého zaměstnání, utvrdil se Warren v tom, že chce v životě dosáhnout velkých úspěchů a že chce mít hodně peněz. Vypráví se legenda, že už jako šestiletý nakoupil balík Coca-Coly a obratem ho prodal se ziskem několika málo centů. To se mu ale nezalíbilo. Proto také v o pět let později, tedy v jedenácti letech, koupil své první akcie a o tři roky koupil společně s kamarádem za tisíc dolarů zemědělskou půdu, kterou záhy nabídl k pronájmu. Ovšem nemůžeme tvrdit, že by se Warren neměl k dílu – roznášel noviny a patřil k nejlepším prodejcům novin. Tehdy si dokázal vydělat asi 5 tisíc dolarů a s tímto „kapitálem“ odešel studovat. Jeho otec s ním však plánoval jinak – nechal ho nastoupit na Wharton Business School při Univerzitě v Pensylvánii. Tu ovšem nedokončil – byl tam pouhé dva roky, přičemž odcházel s reptáním: „Však já znám víc než moji profesoři…“. Warrenovi ani nevadil že už pracuje na plný úvazek a tak se přihlásil na Univerzitu v Nebrasce-Lincolnu. Poté však odpromoval po pouhých třech letech na zmíněné univerzitě. Už jako mladý rád zkoušel nové věci – zkusil tedy slavný Harvard. Tam ho však odmítli se zdůvodněním, že je příliš mladý.
Benjamin Graham a Warren Buffet společně
Jako jeden z mála Grahamových studentů, byl Buffet hodnocen jako A+ (v našich poměrech by se to dalo charakterizovat jako jedna podtržená nebo jedna s hvězdou). Když byl na studiích u „Bena“, potkal jistou Susie Thompsonovou, kterou si v roce 1956 vzal. Jeho život však v té době nepřetékal skvělými investicemi, jak by se mohlo zdát – do jeho portfolia patřilo pár nemovitostí nevalné hodnoty a několik desítek akcií různých firem. Ale Burgetův život byl vždy, a bude dál, naplněn různými zvraty. A tak se i stalo. Jednoho rána zavolal Benjamin Graham mladému Buffetovi, aby mu nabídl místo v jeho podniku. V tu dobu bydleli spolu s manželkou v bytu na předměstí v New Yorku. Tuto nabídku samozřejmě přijal. Buffetova práce spočívala v tom, že spolu s „mistrem“ analyzoval firmy, zejména pak obchodované na burze, ale nejen to. Když spolu jednou diskutovali o firmách a jejich budoucích investic do nich, vypluly na povrch nečekané rozpory mezi „mistrem“ a „žákem“. Warren obhajoval managment jako zásadní vodítko při zohodování investic, zato Benjamin poukazoval na firemní bilanční rozvahu a výsledovku – firemní vedení ho víceméně nezajímalo vůbec. Graham zásadně kupoval firmy malé a perspektivní a ty, jejichž skutečná hodnota převyšovala tu tržní. Tuto „vlastnost“ si Warren osvojil a dovedl ji k dokonalosti.
Cesta do výšin
Stále maldý Warren dal dohromady skupinku sedmi investorů, mezi nimi byla i jeho teta Alice a sestra Doris. Za několik let měli kapitál 7 milionů dolarů, přičemž mladému páru s koncovkou Buffet patřil asi milion dolarů.
Deset let po založení této investiční skupiny ovládali majetek za 44 milionů dolarů. Podíl manželů Buffetových lehce přesahoval 7 milionů.
V květnu roku 1969 Buffet prohlásil, že nemá sílu spravovat tolik podniků a veškeré své aktivity a síly rozdělil mezi dva podniky: Berkshire Hathaway, Inc., a Diversified Retailing. Berkshire Hathaway tehdy byla textilka, jejíž managment dovedl společnost skoro ke krachu. Warren se chytil příležitosti a správnými a chytrými personálními a finančními „pákami“ dovedl firmu zase k rozkvětu. V dnešní době je Berkshire jedno z největších investičních konsorcií vůbec. Do jeho portfolia patří více jak 200 firem a pořád se rozrůstá. Během deseti let vzrostla cena akcií Berkshiru z 20 na 95 dolarů. Tehdy Buffet ovládal 29% akcií, přikoupil si další a jeho moc vzrostla na 43% další 3% držela jeho manželka.
Buffet se stával bohatším tím rychleji, čím více stárnul. Když jedna akcie Berkshire Hathaway stála 290 dolarů, jmění Warrena bylo 140 milionů dolarů. Čím více se propracovával mezi elitu, v níž dnes je bezpochyby jedničkou, tím více stačilo k tomu, aby se začal Warren jen zajímat o koupi nějakých akcií kterékoliv firmy a ty vyletěly nahoru o 10%. Zatímco plat Warren je pořád stejný, tak výše dividend do Burgetovy kapsy je ohromný.
V průběhu dalších let se podnik utěšeně rozrůstal. V roce 1983 přikoupil továrnu na nábytek z Nebrasky. Celý obchod prý probíhal stylem: Prodáte? Ano. Dobře, dám 60 miliónů. Obě strany si potřásly rukou a dohodu stvrdily kontraktem na jednu stránku. Když prodejce přejímal šek, údajně si ani nezkontroloval vypsanou sumu.
O tři roky později se začal zajímat o takzvaného „osličkaotřesse“ – Coca-Colu. Nyní vlastní 5% této společnosti. V době, kdy se komunismus ve východní Evropě zmítal ve smrtelných křečích, se jedna akcie Berkshiru obchodovala za 8 tisíc dolarů a Buffettův majetek se začal počítat na miliardy.
Když se rozmýšlí, kam investovat, předně ho zajímá, zda se firma pohybuje ve stabilním ekonomickém prostředí. Jestli má dominantní postavení na trhu, případně aspoň jasně definovanou a silnou značku. Nezapomíná zohlednit trend příjmů předešlých vlastníků, ukazatele rentability a zadlužení, konzistenci návratnosti vynaložených prostředků a řadu dalších hledisek.
Tak, a už nikdy jinak
Buffet nedá dopustit na svá investiční pravidla
- Pravidlo č.1: Nikdy neprodělej
- Pravidlo č.2: Nikdy nezapomeň na pravidlo č.1
Ani na svou investiční techniku, z části převzatou od Benjamina Grahama, kterou mu mnozí zazlívají. Žije stále v tomtéž domě v Omaze, který koupil na konci padesátých let za 31 tisíc. V roce 2006 šokoval svět prohlášením, že hodlá 83% svého majetku postupně rozdat charitě. Konečná hodnota je přitom sporná, neboť v čase neustále roste...
Značnou část peněz nachystal pro blízkého přítele. Víc než polovinu prostředků dostane nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří jsou rovněž známi silným smyslem pro podporou charity a vědeckého výzkumu. Možná si celý převod domluvili během partičky bridže, jehož jsou oba velkými milovníky a který pravidelně hrají spolu s dalším miliardářem z Microsoftu Paulem Allenem.
Všichni se tedy dušují, že ne o peníze...
Zdroje: euroekonom.cz, dreamlife.cz, má hlava a paměť
Záznamů
